Aktuality

článek v A2

František Zachoval: Open source software ve výuce

 
17. srpna 2009
Používání softwarů s otevřeným zdrojovým kódem se začíná pomalu prosazovat také na tuzemských vysokých uměleckých školách. O tom, že se nemusí jednat jen o zábavu hrstky zasvěcených, jelikož využívání Open source přináší mnohé výhody, píše jeden z jeho aktivních propagátorů.

Open source software ve výuce
František Zachoval

Používání softwarů s otevřeným zdrojovým kódem se začíná pomalu prosazovat také na tuzemských vysokých uměleckých školách. O tom, že se nemusí jednat jen o zábavu hrstky zasvěcených, jelikož využívání Open source přináší mnohé výhody, píše jeden z jeho aktivních propagátorů.

"Prosím vás, vypálíte mi DVDýčko? U nás mi to nejde a nerozumím tomu, proč ," požádala nás těsně před půlnocí studentka z ateliéru Veroniky Bromové na pražské Akademii (AVU), potřebovala to pro svou " na poslední chvíli zbastlenou" klauzurní prezentaci. Asi tak začaly prázdniny všem v DigiLabu, digitální laboratoři Akademie, kde právě v rámci přípravy na letní dýchánek nadšenců pro open software na Žilinské univerzitě sumarizovali souvislosti mezi open society (otevřenou společností) a open source (otevřeným softwarem).

Výhody otevřeného kódu

Open source software (OSS) a Free software (FS) jsou počítačové softwary s otevřeným zdrojovým kódem, takže je možné je za jistých podmínek například dále upravovat. I přes své komunitní schizma jsou posledních dvacet let silně propojené s různými obory a společenskými odvětvími. Také do uměleckého prostředí začaly pomalu pronikat projekty, postavené na bázi OSS: od zvukové instalace Milana Guštara Neviditelná fontána (1996) přes Intelligent Engine (2003) Jana Mucsky aka 2046 (viz A2 č. 13/2009) a Trolley Singers (2006) Petra Svárovského (Silver, A2 č. 40/2008), až třeba k Rewritable Wearable Identity (2009) Aleše Zemene. Jejich nástrojem je Linux, textový editor, v němž se píší kódy v programovacích jazycích, jako je Pascal, Java, Python, Processing či PHP, a využívají grafické softwary jako Blender, Gimp, Inkscape a Pure Data.

"Používání otevřených standardů a vytváření otevřeného kódu je na akademické půdě světově uznávanou tendencí. Veškerý výzkum by měl být veřejný, jelikož se odehrává v institucích, které jsou zřízeny zákonem," konstatuje Andrej Hazucha, technický spolutvůrce projektu NetworkStreetart a student kognitivní informatiky na VŠE v Praze. Otevřeným standardem míní OSS a FS. Jak a proč bychom měli přesunout tendenci, běžnou na technických školách, do osnov škol uměleckých? Z technologického a ekonomického hlediska lze považovat OSS za jeden z nejefektivnějších vzorů, který vede k dlouhodobé technologické inovaci. Svět okolo technických škol je extrémně komercializován, proto se tam problematika výuky na konkrétních otevřených nástrojích ukázala velice brzo. U uměleckých škol je to jinak.

Otevřené myšlení na uměleckých školách

Umělecké školy doposud neměly možnost se s tímto fenoménem v praxi setkat, a proto jsou stále omezeny na komerční produkty od firmy Adobe a na její sprosté návykové praktiky, jako jsou například " studentské licence Creative Suite za tisícovku". Z tohoto stádia softwarového pohlcení je těžké vystoupit a tvořit jinými, kvalitními nástroji, protože náš volný čas, který jsme už jednou věnovali výuce na PC, už neinvestujeme podruhé do open filosofií. Situace ale není až tak špatná. V procesu výuky na uměleckých školách se Open source začal docela nedávno skloňovat, a to v ateliérech Michala Bielického, Veroniky Bromové a v DigiLabu AVU a v Institutu intermedií (IIM) ČVUT a FAMU v Praze. V duchu značky OSS a její propagace to skutečně rozbalil až výše zmíněný 2046, který společně s vývojářskou komunitou založil tradici Blender konferencí, na nichž je od roku 2005 umělecké vzdělávání úzce spojováno se softwarem Blender, všestranným OSS nástrojem pro 3D tvorbu. Na konferencích se prezentují novinky ve vývoji programu a především se na nich virtuální komunita setkává také fyzicky. Další vlna open source filosofie přišla s lektory Pure Data Alešem Zemenem a Michalem Cabowitzem v IIM a DigiLabu AVU, kde se posléze odehrálo mnoho kurzů na podobné téma. Bohužel, musím konstatovat, že posluchači VŠUP a FaVU nejsou s přidanou hodnotou open source příliš seznámeni.
Open source společenstvo má plno pozitivních rysů, souvisí také s morálními a etickými principy a problematikou svobodné vůle a volného času. Tyto hodnoty jsou do uměleckých kruhů těžko přenositelné. Vzdělávání a práce s informacemi jsou zde postaveny na uměleckých osobnostech. Jedná se tedy o totální protiklad k tendencím ke spolupráci, běžným na technických školách. Avšak volný čas, příznačná hodnota pro 21. století, pomalu nabourává tradiční myšlení systému práce na uměleckých školách. Příkladem jsou výše uvedení autoři, kteří jsou mentálním předvojem pro část novomediální tvorby. Nepřímo ovlivňují další tvůrce, konkrétně například díla 8x8 (2009) Michala Pustějovského, FPS (2009) Lukáše Války či Veranda (2009) dua Tomáš Vavříček a Pavel Čejka, u kterých je otevřený nástroj prioritou. Současná finanční krize je příhodnou situací pro efektivní potlačení monopolu na školách, kde se pomalu tenčí rozpočty. V soukromém sektoru již kreativní destrukce odstartovala, což pro svět Open source může mít jen pozitivní efekt. Ne už tolik pro naši pilnou studentku Veroniky Bromové, kterou odborný asistent Michal Cabowitz znejistil svým skrytým aktivismem, když jí kompletně všechny Windows počítače přeinstaloval na linuxové distribuce Ubuntu.

Autor pracuje v DigiLabu AVU.

Článek byl publikován v kulturním čtrnáctideníku A2, 5. 8. 2009, r. V, č. 16, s. 13.